Mokřady - základní informace

Co je to mokřad?

Stručně a jednoduše řečeno se jedná o přírodní biotopy na pomezí vody a souše. Lidově řečeno jde o místa, která jsou podmáčená a pokud se zde chcete pohybovat a nechcete mít mokro v botách, musíte mít holínky. Konkrétně se jedná o vlhké louky, nivy toků, podmáčené okraje rybníků atd. Přesná vědecká definice je samozřejmě složitější, není navíc jednotná, protože i různých typů mokřadů je v celosvětovém měřítku velké množství.

 

Etymologie slova "mokřad"

Slovo "mokřad" se poprvé objevuje v Berchtoldově a Preslově Rostlináři z roku 1823. Další zmínka je například v Jungmannově Slovníku  česko-německém z roku 1835-39. Zde je mokřad rodu ženského, tedy mokřaď. O novodobou propagaci se v 70. letech zasloužil Dr. Jana Květ z Jihočeské univerzity. Synonymem je bažina, močál, mokřiny, blata a další. Krásné pojednání o slově mokřad a jeho synonymech podává článek Anny Černé "Okolo močidla aneb výlet do mokřadů" v časopice Živa1/2015:

 

K čemu jsou mokřady dobré?

Záleží, jak se na mokřady díváme. Pokud je to z přímého hospodářského pohledu, potom jsou to jedna z nejhorší území, co lze u nás najít. Podmáčení způsobuje nemožnost obhospodařování dnešní běžnou zemědělskou a lesní technikou, běžné hospodářské plodiny zde nemají vhodné podmínky k růstu. Pokud není zamokření velké, lze je využívat k produkci sena, které ale není příliš kvalitní. Pokud se na celou věc podíváme z pohledu rozmanitosti přírody, jde o jedny z nejbohatších území, protože se zde vyskytují jak vodní, tak suchozemské organismy. Z laického pohledu naprosto bezcenná území tak skrývají velký přírodní potenciál.

 

Historie mokřadů

Dříve, řekněme ještě před druhou světovou válkou, byla celková plocha mokřadů daleko větší a zpravidla byla extenzivně ručně obhospodařována. Právě obtížnost obhospodařování vedla zejména za socialismu k plošnému odvodňování a převodu na ornou půdu. Docházelo k zavážení mokřadů, napřimování vodních toků a dalším nevratným krajinotvorným změnám.

 

Současný stav mokřadů

V současnosti jsou mokřady jsou z valné části zcela zaniklé nebo představují pouze fragmenty své původní velikosti v moři velkých polí, hospodářských převážně monokulturních lesů, zástavby a komunikací. Nechráněné a maloplošné mokřady se zachovaly na místech, které se z nějakého důvodu neodvodnily (příliš malá území) nebo se již nestihly odvodnit, případně meliorační opatření již nefungují a území se navrací do původního stavu. Poslední velkou ránu mokřadům zasazuje masové budování rybníků posledních dvaceti let. Dochází tím k likvidaci vlhkých luk a niv v blízkosti drobných toků.

Fota ze současnosti. Stále běžná situace, kdy i fragment drobného mokřadu je likvidován navážením zeminy nebo jinou činností. Vlevo detail navážky, vpravo tatáž lokalita na leteckém snímku (uprostřed). Zbytky mokřadů představují významná útočiště v moři biologicky nehostinných a pustých polí a monokulturních lesů.

Hlavní příčiny ohrožení mokřadů

1. Absence původního hospodářského využívání mokřadů, zejména extenzivního kosení a pastvy, které vedlo k potlačování výskytu konkurenčně zdatnějších druhů rostlin včetně náletových dřevin a k udržení druhově bohatých rotlinných společenstev. Absence jakékoli obhospodařování vede k zarůstání mokřadů až do stádia lesa s vymizením většiny původních druhů.

2. Současné aktivní zalesňování mokřadů pro produkci zejména palivového dříví (energetické dřeviny) často zcela nevhodnými druhy (smrk), což vede k další degradaci (např. okyselení) a vytlačování původních druhů vyžadující otevřená a prosluněná místa.

3. Výraznými krajinotvornými zásahy typu zregulování řek se minimalizovaly přirozené procesy vedoucí ke vzniku a obnově momentálně mimořádně vzácných drobných stojatých vod, ale i dalších procesů jako jsou pravidelné i nepravidelné záplavy.

Satelitní snímek s ukázkou absolutně nezregulovaného toku. Vidíme velké množství přirozeně vzniklých odstavených a slepých říčních ramen v široké říční nivě. Zauralí, Rusko.

4. Degradace vlivem splachů z polí v důsledku necitlivého hospodaření (používání pesticidů, nízká schopnost zadržovat vodu v důslednu nízkého obsahu humusu, špatné agrotechnické postupy atd.) a likvidací protierozních opatření (remízky, průlehy atd.). Mokřady jsou tak dotovány nekvalitní vodou se všemi důledky, případně zanášeny zeminou.

Další z typických obrázků dnešní krajiny a ničení drobných mokřadů. Jednak zde můžeme vidět zarůstání náletovými dřevinami (vlevo), zcela nevhodná a plošná výsadba smrku (uprostřed) a postupující zástavba (úplně vpravo). Vše je umocněno sevřením a izolovaností mokřadu intenzivně obhospodařovaným polem

TOPlist